Na Velikonoce roku 1566 dorazili do Olomouce první členové jezuitského řádu. Stalo se tak na pozvání zdejšího biskupa Viléma Prusinovského z Víckova. Se svolením papeže Pia V. zde zřídili kolej a zahájili misijní, kazatelskou a pedagogickou činnost. Vzniklo tak šestitřídní latinské gymnázium, posléze též konvikt pro ubytování stipendistů i šlechtických samoplátců. Činnost koleje byla financována výnosy z biskupského statku ve Vyškově.
Jezuitská akademie a univerzita v Olomouci 1573–1773
Olomouc se stává univerzitním městem
22. ledna potvrdil papež Řehoř XIII. olomoucké koleji Tovaryšstva Ježíšova původní biskupskou donaci zajistil tak její fungování do budoucna. 22. prosince téhož roku císař Maxmilián II. udělil koleji promoční práva, čímž vznikla v Olomouci plnohodnotná univerzita o dvou fakultách – filozofické a teologické. Jejím prvním rektorem se stává Španěl Hurtado Pérez, dosavadní rektor zdejší jezuitské koleje a latinského gymnázia.
Činnost zahajuje filozofická fakulta
Jejím prvním přednášejícím je Angličan George Warr. V témže roce jsou provedeny první zápisy studentů do univerzitní matriky.
Univerzita promuje první absolventy a rozšiřuje svou působnost
18. a 21. října promují první bakaláři filozofie. Dne 10. prosince je při olomoucké koleji zřízen papežský seminář pro výchovu kněží určených k rekatolizaci severovýchodní Evropy, tzv. Collegium Nordicum. Působnost univerzity se tak rozšířila z Moravy na Slezsko, Polsko, Uhry, Německo, Skandinávii i Pobaltí.
V Olomouci smí promovat studenti ze světa
Císař Rudolf II. rozšířil promoční práva olomoucké jezuitské akademie i na studenty jiných univerzit, pokud se v Olomouci podrobí rigorózním zkouškám.
Je zhotoveno rektorské žezlo
Na objednávku biskupa Stanislava Pavlovského jej vyrobí olomoucký zlatník David Eberth.
Do studia na olomouckou univerzitu nastupuje Jan Sarkander
Rodák ze slezského Skočova a pozdější katolický kněz, mučedník a světec spjatý s Olomoucí.
Do univerzitní matriky je zapsán Albrecht z Valdštejna
Český šlechtic a politik evropského významu, pozdější vrchní velitel císařských vojsk během třicetileté války. Rodilému protestantu Valdštejnovi, konvertujícímu v zájmu své kariéry ke katolicismu, poskytují olomoučtí jezuité důkladné poučení o této víře.
Činnost univerzity je přerušena stavovským povstáním
Moravská evangelická šlechta se připojuje k povstání českých evangelických stavů proti Habsburkům a vypovídá řád Tovaryšstva Ježíšova z Moravy. V jezuitském konviktu je umístěna mincovna.
Vyučování je obnoveno
Po porážce stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře se jezuité vracejí do Olomouce. Na náhradu utrpěných škod věnuje císař Ferdinand II. univerzitě statek v jihomoravských Čejkovicích a ves Kobylí. Později univerzita získává také město Nový Jičín a rozsáhlé majetky v jeho okolí. Následuje dvacetileté období rozmachu.
Do univerzitní matriky je zapsán Bohuslav Balbín
Následně jeden z nejvýznamnějších učenců českého baroka – literát, historik, pedagog, člen jezuitského řádu a zároveň český vlastenec. V Olomouci absolvoval poslední dva ročníky gymnázia.
Olomouc je dobyta švédskou armádou
Následuje osm let trvající okupace a úpadek. V říjnu 1643 uzavírají jezuité své školy a opouštějí město. Knihy z olomoucké jezuitské knihovny jsou později odvezeny přes Štětín do Stockholmu. Nyní se nacházejí v knihovnách ve Stockholmu, Upsalle, Lundu a Strängnässu. Fungování univerzity je přerušeno až do odchodu švédské okupační posádky v roce 1650.
Zahájení výuky církevního práva
Na teologické fakultě byla zřízena katedra kanonického práva – první historická předchůdkyně pozdější právnické fakulty.
Zahájení výuky světského práva
Na základě ustanovení moravských stavů byly v Olomouci zahájeny soukromé juristické přednášky. Výuku vedl Karel Ferdinand Irmler, olomoucký rodák a dosavadní profesor práv ve Vídni. Výuku světského práva pod hlavičkou univerzity později posvětil císař Leopold I.
Přechodné zřízení olomoucké studentské legie
V prvním roce velké turecké války je Vídeň obležena stopadesátitisícovou armádou osmanské říše. V době tureckého ohrožení Moravy založili studenti olomoucké univerzity dobrovolnickou legii na obranu města. Olomouckou kolej v létě během svého tažení na pomoc Vídni navštívil polský král Jan III. Sobieski. Po porážce turecké armády u Vídně byla olomoucká studentská legie rozpuštěna.
Jsou položeny základy kostela Panny Marie Sněžné
Barokní kostel dodnes spjatý s univerzitou byl budován podle projektu architekta Michaela Kleina. Vysvěcen byl v roce 1716, práce na úpravách stavby a interiérů ovšem trvaly až do roku 1743.
Zahajuje se stavba dnešní budovy teologické fakulty
4. listopadu je položen základní kámen nové budovy semináře sv. Františka Xaverského – současné hlavní budovy CMTF UP.
Zahajuje se výstavba Nového konviktu
Budovy současného Uměleckého centra UP. Monumentální trojkřídlou budovu realizoval olomoucký stavitel Wolfgang Reich. Dosavadní gotický kostelík na jejím místě nahradila kaple Božího Těla se stropními freskami od Jana Kryštofa Handkeho a sochařskou výzdobou od Filipa Sattlera.
Univerzita je obsazena pruskou armádou
Na počátku válek o rakouské dědictví obsadila Olomouc armáda pruského krále Fridricha II. Pruští vojáci se od prosince 1741 do dubna 1742 ubytovali rovněž v konviktu. Později musely být školní prostory naopak uvolněny pro ubytování rakouského vojska.
Návštěva císařského páru
V Olomouci je slavnostně vysvěcen sloup Nejsvětější Trojice. Při této příležitosti město a univerzitu navštíví císař František I. Lotrinský a jeho choť Marie Terezie.
Jmenování prvního světského rektora
Jezuitský řád po dvou stoletích definitivně ztrácí moc nad univerzitou. Císařovna Marie Terezie jmenuje prvního rektora, který zároveň není teologem a vrchním představeným jezuitské koleje. Stává se jím profesor práv Johann Heinrich Bösenselle.
Zrušení jezuitského řádu
Papež Klement XIV. na nátlak části evropských panovníků rozpustil řád Tovaryšstva Ježíšova. Následkem je i reorganizace olomouckého vysokého učení, které přešlo pod přímou správu státu jako C. k. (Císařsko-královská) univerzita v Olomouci.
C. k. univerzita v Olomouci a v Brně 1773–1782
Přesun univerzity do Brna
Olomouc se vlivem dlouhodobého konfliktu mezi habsburskou říší a Pruskem postupně proměňuje v pohraniční pevnost. Ve městě razantně narůstá počet vojáků a reorganizovaná státní univerzita, kněžský dům i šlechtická kolej se stěhují do vhodněji situovaného Brna. Budovy bývalého jezuitského konviktu na více než 200 let přecházejí do rukou armády.
C. k. lyceum v Olomouci 1782–1827
Návrat do Olomouce
Univerzita je po čtyřech letech v Brně přeložena zpět do Olomouce, ale jen jako lyceum s omezenými promočními právy. Císař Josef II. v rámci státní reformy ponechává univerzity pouze ve Vídni, Praze a Lvově. Olomoucká škola je rozšířena o medicínsko-chirurgické studium s německým vyučovacím jazykem. Jejím sídlem je bývalý seminář sv. Františka Xaverského (dnes hlavní budova CMTF UP).
Rozvoj medicínsko-chirurgického učení
V tomto roce byla zahájena výuka porodní asistence v češtině. O tři roky později byl při medicínsko-chirurgickém učení založen ústav soudního lékařství. V roce 1816 pak vznikly v Olomouci ústavy porodnictví, speciální terapie a zvěrolékařství.
C. k. Františkova univerzita v Olomouci 1827–1860
Návrat plných univerzitních práv
Rakouský císař František I. povyšuje olomoucké lyceum zpět na plnoprávnou univerzitu. Činí tak na žádost zdejšího profesorského sboru a svého bratra arcivévody Rudolfa Jana, arcibiskupa olomouckého. Obnovená univerzita má tři fakulty: filozofickou, právnickou a teologickou. Při univerzitě navíc pokračuje medicínsko-chirurgické studium, jehož profesoři rovněž mohou zastávat úřad univerzitního rektora.
Je poprvé zvolen akademický senát
Ve 30. letech 19. století jsou na fakultách postupně obnovovány volené děkanáty a následně se ustavuje akademický senát, skládající se z rektora univerzity, čtyř ředitelů studií, tří děkanů a tří seniorů jednotlivých fakult.
Do Olomouce nastupuje Alois Vojtěch Šembera
Jazykovědec a literární historik. Na stavovské akademii obsazuje post profesora češtiny a české literatury a stává se významným činitelem národního obrození na Moravě.
Na univerzitu se zapisuje Gregor Mendel
Pozdější zakladatel genetiky se na olomoucké filozofické fakultě seznamuje s prací významných přírodovědců své země a doby – Bedřicha Franze, a především Johanna Karla Nestlera, výzkumníka na poli šlechtitelství rostlin a zvířat.
1848
Začíná postupná likvidace univerzity
Po vítězství konzervativních sil nastává v Rakouském císařství éra neoabsolutismu. Olomoucká univerzita pro své revoluční aktivity upadá v nemilost rakouské vlády. Jako první je roku 1851 zrušena filozofická fakulta. V roce 1855 následuje právnická fakulta. V roce 1860 je pak císařským dekretem jako celek zrušena Františkova univerzita. Výjimkou zůstává v činnosti jen teologická fakulta, jíž je ponecháno promoční právo. Drahocenné univerzitní insignie jsou odevzdány moravskému místodržitelství v Brně a následně předány univerzitě v rakouském Innsbrucku. Medicínsko-chirurgický ústav je zrušen roku 1871.
Samostatná teologická fakulta 1860–1939
Osamostatnění fakulty
Po zrušení univerzitního svazku má teologická fakulta šest řádných kateder a jednu mimořádnou katedru. V čele fakulty stáli děkan a jeden proděkan, oba volení profesorským sborem vždy na dobu jednoho roku.
Na bohoslovecké fakultě absolvuje Alois Musil
Český orientalista, cestovatel a spisovatel, přezdívaný Lawrence z Moravy. Následně, roku 1904, získává na své olomoucké alma mater řádnou profesuru. Později podniká několik objevných cest na Blízký východ, jimiž se mezinárodně proslaví.
Fakulta získává přívlastek Cyrilometodějská
Krátce po vzniku Československé republiky, v době napjatých vztahů mezi novým státním zřízením a Vatikánem, je název fakulty změněn na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu.
Fakulta je uzavřena nacisty
Na jaře 1939 jsou české země okupovány nacistickým Německem. Po studentských protestech proti okupaci na podzim 1939 je 17. listopadu nařízeno uzavření všech českých vysokých škol.
Druhá světová válka 1939–1945
České vysoké školy jsou uzavřeny okupační správou protektorátu Čechy a Morava.
Poválečná obnova 1945–1989
Občanská iniciativa za obnovu univerzity
Krátce po pádu nacistického režimu je obnovena výuka na bohoslovecké fakultě. Její akademická obec společně s představiteli místní inteligence usiluje o obnovení plnohodnotné univerzity a žádá o tento akt československou vládu.
1946
UP je slavnostně otevřena a zahajuje výuku
Na ceremonii 21. února se za účasti prezidenta Edvarda Beneše a představitelů vlády slavnostně zahajuje letní semestr.
Komunistický převrat
V republice během únorového puče přebírají veškerou moc komunisté. Rektor Fischer v březnu vydává manifest, v němž vysloví podporu novému režimu. Zároveň se v něm přimlouvá za zachování svobody vědeckého bádání. Navzdory tomuto projevu loajality je univerzita zanedlouho podřízena dohledu Krajského akčního výboru Národní fronty.
Nástup první české rektorky
J. L. Fischera ve vedení univerzity střídá filozofka Jiřina Popelová-Otáhalová. Stává se tak první ženou v úřadu rektora v dějinách českého školství.
Zrušení bohoslovecké fakulty
CMBF UP je nejprve umístěna pod „bezprostřední dozor“ ministerské inspekční komise a následně je vládním nařízením zrušena.
Zrušení FF a vyčlenění PdF
V důsledku školských reforem komunistické vlády je zrušena filozofická fakulta a pedagogická fakulta je transformována na samostatnou Vysokou školu pedagogickou s fakultami společenských a přírodních věd. Ve svazku UP de facto zůstane jen jediná, lékařská fakulta.
Začíná výstavba Teoretických ústavů Lékařské fakulty UP
Budova podle projektu Jiřího Krohy představovala v době svého vzniku zcela unikátní komplex pro výuku studentů medicíny. Dokončena byla v roce 1960.
Opětovné sloučení olomouckých vysokých škol
Vysoká škola pedagogická se sloučila s Univerzitou Palackého, v jejímž svazku tak působily lékařská fakulta a fakulty společenských a přírodních věd, které se v následujícím roce přejmenovaly na filozofickou a přírodovědeckou fakultu.
UP má opět čtyři fakulty
Samostatný pedagogický institut, zřízený roku 1959, je přičleněn k UP a přejmenován na pedagogickou fakultu. Ve svazku UP tak fungují LF, FF, PřF a PdF.
Částečná liberalizace UP a vznik AFO
Nový zákon o vysokých školách do značné míry uvolňuje dosavadní poměry na univerzitách. Téhož roku si UP poprvé sama volí nejvyšší akademické funkcionáře – rektora a tři prorektory. Na univerzitě se rovněž koná první ročník filmové přehlídky Academia Film Olomouc, která se později vyvine do podoby mezinárodního festivalu.
Pražské jaro v Olomouci
Akademická obec se angažuje v nadšeném pokusu o demokratizaci komunistického zřízení. V květnu se uskuteční studentský majáles, jehož králem je zvolen spisovatel Josef Škvorecký. Na podzim se studenti zapojují do protestních stávek proti sovětské okupaci Československa.
Počátek normalizace
Po porážce pražského jara zavládla ve společnosti tzv. normalizace; UP se stala – stejně jako jiné vysoké školy – bedlivě sledovaným a kontrolovaným subjektem ze strany mocenského centra. Po novele vysokoškolského zákona byly zahájeny personální čistky.
Univerzita slaví 400 let
V jubilejním roce své existence UP zaměstnávala 860 učitelů a vědeckých pracovníků, vzdělávala cca 3520 řádných a 2130 dálkových studentů.
Je vybudována Sportovní hala UP
V nově otevřené hale se při příležitosti 35. výročí obnovení UP koná slavnostní univerziáda.
UP se stává místním centrem sametové revoluce
Také v Olomouci – stejně jako v jiných vysokoškolských centrech – se vysokoškolští studenti postavili do čela sametové revoluce, která na vysokých školách nastolila svobodu vědeckého bádání a výuky. Prvním demokraticky zvoleným rektorem se v závěru revoluce stává Josef Jařab
Polistopadový rozmach 1990–2022
1990
Obnovení právnické fakulty
Akademický senát přijal usnesení o zahájení činnosti Právnické fakulty UP. Jejím sídlem se stává uvolněná budova po olomouckém okresním výboru KSČ.
Symbolický návrat rektorského žezla
UP získala od rektora Leopoldovy a Františkovy univerzity v Innsbrucku věrnou kopii rektorského žezla, jež olomoucká univerzita užívala od 16. století do začátku druhé poloviny 19. století.
Otevření Zbrojnice
UP po nákladné rekonstrukci otevírá informační centrum a centrální knihovnu v budově Tereziánské zbrojnice.
Otevření rekonstruovaného konviktu
Rekonstruovaná budova někdejšího „nového“ jezuitského konviktu v Univerzitní ulici začala sloužit jako Umělecké centrum UP.
Vznik FZV UP
Vznikla v pořadí 8. fakulta UP pod názvem Fakulta zdravotnických věd UP, která se rozhodnutím akademického senátu vyčlenila z lékařské fakulty.
Přírodovědecká fakulta se stěhuje do nového sídla
V roce 2009 byl zahájen provoz v nové budově Přírodovědecké fakulty UP na Envelopě.
Otevření dostavby Teoretických ústavů a ÚMTM
Uskutečnilo se slavnostní otevření nových budov Lékařské fakulty UP – dostavby teoretických ústavů a budovy Ústavu molekulární a translační medicíny.
UP je poprvé zařazena mezi top 500 světových univerzit
V mezinárodním žebříčku společnosti Thompson Reuters, každoročně srovnávajícím vědecký výkon univerzit, zaujme UP 488. příčku na světě.
2015
Vzniká vědecký ústav CATRIN
Český institut výzkumu a pokročilých technologií vzniká integrací výzkumných týmů tří vědeckých center, spadajících pod přírodovědeckou a lékařskou fakultu. Ústav propojuje vědecko-výzkumné kapacity v oblasti biomedicínského výzkumu, nanotechnologií a nových materiálů a výzkumu rostlin.