Srovnejte si architektonické proměny univerzitního města z ptačí perspektivy.

1644

Olomouc za třicetileté války. Plán zachycuje neúspěšné pokusy císařských vojsk o osvobození města, od roku 1642 okupovaného švédskou invazní armádou.
Univerzita byla po dobu švédské okupace opuštěná. Její hlavní budova – stará jezuitská kolej – je na mapě označena písmenem G.

1745

Olomouc za vlády Marie Terezie. V době dlouhého konfliktu s výbojným Pruským královstvím bylo město postupně opevňováno.
Na konstrukci tereziánské pevnosti se podíleli i učenci působící na univerzitě. Mimo jiné švédský architekt a matematik Maxmilián Jerg, který zde v téže době prováděl první pokusy s elektřinou.

1782

Olomouc v období josefínských reforem. Ve opevňovaném městě byla budována mohutná vojenská posádka.
Univerzita se v tomto roce po čtyřech letech přechodného pobytu v Brně vrátila do olomouckého semináře Františka Xaverského – současného sídla CMTF UP.

1851

Olomouc na počátku období vlády Františka Josefa I. Éra vrcholného bastionového opevnění.
Na jihovýchod od centra je dobře viditelný areál Korunní pevnůstky. Šest let po zakreslení této mapy zde byl dobudován velký dělostřelecký sklad – současná budova Pevnosti poznání.

1895

Stav devět let po nařízení o zrušení olomoucké pevnosti, které umožnilo zbourání mohutných hradeb a výstavbu nových čtvrtí. Mapa zachycuje plány na rozšíření a modernizaci města podle vídeňského architekta a urbanisty Camilla Sitteho, které byly následně z velké části realizovány.

Tmavě čerenou barvou jsou zakresleny tehdejší armádní budovy, včetně několika staveb, které jsou dnes součástí univerzity: Tereziánské zbrojnice (dnes Knihovna UP), bývalého jezuitského konviktu (dnes Umělecké centrum UP) nebo tehdejší městské zbrojnice a pozdější školy Na Hradě (dnes mj. Katedra historie FF UP). Dělostřelecký sklad na Korunní pevnůstce (dnes Pevnost poznání) byl podle tohoto plánu určen ke zbourání, ke kterému ale nikdy nedošlo.